Menu

• Představujeme se
• Informace
• Naše služby
• První pomoc
• Čekáte miminko?
• Dětský svět
• Obrazem i slovem
• Užitečné odkazy
• Kontakt

Citát

Nemoc je stav, kdy nám nechutná ani to, co nám lékař přímo zakázal.

Zlomeniny

První pomoc při zlomeninách na horní končetině V této části se zmíním o některých způsobech ošetření zlomenin kostí na tzv. pažním pletenci. Ke kostem pažního pletence počítáme lopatku, klíční kost, kost pažní, kosti předloktí (kost loketní a vřetení), osm kostí zápěstních, pět kostí záprstních a 14 kostí prstů. To je celkem 31 kostí na jedné končetině, které se mohou zlomit.

Zlomenina lopatky

vzniká většinou přímým násilím. Projeví se bolestivým tlakem v místě lopatky. Bolest se zesiluje při pohybech končetiny, zejména při jejím zvedání (lopatka rotuje). Někdy můžeme pozorovat deformaci v místě lopatky (porovnáváme s druhostrannou lopatkou). První pomocí je závěs horní končetiny na šátek a transport zraněného k odbornému ošetření.

Zlomenina klíční kosti

je častým typem úrazu při úderu do ramene či pádu na rameno. Příznakem je bolestivost, která je často spojena s nápadnou deformací v oblasti klíční kosti. Bolest se výrazně zesiluje při sebemenším pohybu horní končetiny v rameni. První pomoc je totožná jako v minulém případě. V obou případech, pokud máme jistotu, že se jedná právě o toto izolované poranění, je zraněný schopen chůze. Jistotu však může mít pouze člověk odborně školený v první pomoci.

Zlomenina pažní kosti

je častým úrazem zvláště u starých osob, u kterých se kost láme nejčastěji v místě krčku, tzn. těsně pod ramenním kloubem. U mladších lidí u sportovních úrazů je častějším místem zlomeniny střední část kosti a u dětí jsou zlomeniny lokalizovány nejčastěji nad loktem. Zlomenina se projeví bolestí, zduřením, deformací končetiny v místě zlomeniny. Je-li zároveň přítomno brnění nebo necitlivost ruky pod zlomeninou, může se jednat o poranění cév nebo nervů v místě zlomeniny. Významnou úlohu zde pak hraje čas do poskytnutí odborné pomoci. Během poskytování první pomoci s končetinou manipulujeme co nejméně. Znehybnění provedeme pomocí dlahy (i improvizované), kterou přikládáme tak, aby překrývala rameno i loket. Pokud není k dispozici dlaha, můžeme paži lehce přivázat k tělu a tím ji znehybnit, nebo končetinu znehybnit pomocí dvou šátků či obvazů přes rameno a přes hrudník.

Zlomenina kostí předloktí vzniká přímým i nepřímým účinkem. Nejčastější příčinou je pád na končetinu, náraz při automobilové nehodě. Příznaky jsou stejné jako v předchozím případě: bolestivost, zduření nebo otok, deformace končetiny. První pomocí je znehybnění končetiny dlahami, které přesahují loketní kloub a zápěstí. Závěs na šátek a transport k odbornému ošetření následuje.

Poranění a zlomeniny drobných kostí zápěstí a ruky

Jedná se často o poranění kombinovaná s otevřenými ranami a zlomeniny lze v tomto případě jen velmi těžko odlišit od vymknutí či vykloubení drobných kloubů v této lokalizaci. Tato poranění jsou laiky často podceňována, takže zraněný často vyhledá odbornou pomoc se značným časovým zpožděním. Na první pohled lehká poranění však mohou zanechat trvalé následky, ve šťastnějším případě dlouhodobou pracovní neschopnost. V případě otevřených poranění místo překryjeme sterilním obvazem a znehybníme dlahou sahající od konečků prstů k lokti. Končetinu dáme na závěs a postiženého transportujeme k odborné pomoci. Při ošetřování zlomenin vždy dbáme, abychom končetinou manipulovali co nejméně; nepokoušíme se napravovat či srovnávat deformace končetiny. V případě otevřených zlomenin vždy v prvé řadě sterilně překryjeme otevřenou ránu, poté končetinu znehybníme. Pokud je to možné, končetinu ve všech případech zavěsíme na šátek. Tím se znehybnění pojistí a končetina méně bolí a méně otéká, zvláště v případě poranění předloktí a ruky.

První pomoc při zlomeninách na dolní končetině Mezi kosti dolní končetiny řadíme kost stehenní, kosti bérce (kost holenní a lýtková) a kosti hlezna a nohy (kosti zánártní, nártní a drobné kůstky prstů nohy). K pletenci dolní končetiny často počítáme kosti pánve, neboť poranění kostí dolních končetin je velmi často spojeno s poraněním kostí pánve. Je třeba vždy na tuto okolnost myslet.

Zlomeniny pánve  Projeví se bolestivostí v postižené oblasti. Bolest může být přenesená na podbřišek a hýždě. Rychle se rozvíjející otok a modřiny v oblasti pánve jsou nepříznivou známkou mnohočetných zlomenin v oblasti pánve, které mohou být spojeny s velkou krevní ztrátou, a tím příčinou rychle se rozvíjejícího šoku. Močení krve, krvácení z konečníku, nebo u žen krvácení z rodidel je pouze dokreslením závažnosti situace.

První pomoc

Zklidnit poraněného a uložit jej do polohy na záda na tvrdou podložku. Je třeba co nejrychlejší odsun do zdravotnického zařízení, nejlépe specializovaným týmem (RZP). Při manipulacích s poraněným a jeho případném vyprošťování musíme mít na mysli, že pánev je spojena s bederní páteří a zlomeniny v oblasti bederní páteře často komplikují zlomeniny pánve.
Každou manipulaci s poraněným by proto mělo provádět více lidí tak, aby byla znehybněna podélná osa těla zraněného a nedocházelo k ohýbání nebo k rotacím v průběhu podélné osy těla. Zraněného je nutno trvale sledovat až do předání ve zdravotnickém zařízení.

Zlomeniny stehenní kosti

Jsou častým poraněním při automobilových nehodách. Zvláště u starých lidí je častým důsledkem pádu obávaná zlomenina krčku stehenní kosti, která může být, zvláště pro nejstarší věkové kategorie, příčinou trvalé životní diskvalifikace, v horším případě i smrti. Projeví se jako každá zlomenina bolestivostí i při sebemenším pokusu o pohyb dolní končetinou. Častá je deformace končetiny, její zkrácení, nebo nepřirozená rotace.
U obávaných zlomenin krčku nejsou často příznaky tak intenzivně vyjádřeny, mohou dokonce i chybět. Proto i při absenci příznaků je nutno zvláště staré lidi nechat vyšetřit odborníkem v případě každého pádu. Zlomeniny stehenní kosti jsou také často spojeny s velkou krevní ztrátou, která může činit i 2 litry. Známkou takové krevní ztráty je často rychlý rozvoj šokového stavu.

První pomoc

Uložit zraněného do polohy vleže, dovolí-li to situace tak nejlépe na záda (zraněný je při vědomí). Ke znehybnění poraněné končetiny je nutná pomoc dalších osob. Jedna nám podrží zraněnou končetinu při mírném tahu za ni, druhá jednou rukou přidrží pánev a druhou rukou podpírá končetinu v místě zlomeniny.
Končetinu můžeme znehybnit dvěma způsoby.

1. způsob předpokládá použití dlah, z nichž jedna sahá od podpaždí zraněného, nebo alespoň od pasu k plosce nohy, druhá z rozkroku k plosce nohy z vnitřní strany končetiny.
2. způsob je nouzový a končetinu v tomto případě znehybníme tím, že ji přivážeme k druhostranné končetině. Výhodou je končetinu znehybnit tak, že je mírně pokrčená v kyčli i v koleni a během transportu končetinu uložíme výš a podložíme ji v tomto postavení.

Zlomeniny bérce

Jsou častou komplikací sportovních aktivit, zejména lyžování a snowboardingu. Příznakem bývá deformace končetiny v místě zlomeniny. Noha bývá nepřirozeně ohnuta, otočena, zkrácena apod. Často bývá porušen kožní kryt a vzniká otevřená zlomenina, neboť kost holenní je uložena těsně pod kůží (je hmatná vpředu na bérci).

První pomoc

Překrytí otevřené rány sterilním krytím v případě otevřené zlomeniny a znehybnění zlomeniny. Nemocného opět uložíme, jeden zachránce drží nohu za patu a nárt v mírném tahu (chodidlo kolmo k bérci), druhý drží končetinu za stehno v protitahu a druhou rukou podpírá končetinu dlaní v místě zlomeniny. Dlahy na znehybnění přikládáme buď ze stran, tak abychom znemožnili pohyb v kolenním kloubu i ve hlezně, nebo ze strany a ze zadu - zadní dlaha ve tvaru L. V improvizovaném případě lze končetiny svázat dohromady. Zraněného transportujeme s podloženým bércem a vyvýšenou končetinou jako v předchozím případě.

Zlomeniny hlezna a nohy

Jsou častým sportovním zraněním. Nemusí dojít ke zlomenině kostí. Častá jsou vymknutí v této oblasti, která jsou většinou spojená s poraněním vazů (těch je v této části těla bezpočet). Nejčastějším příznakem je bolestivost, otok, deformace končetiny, vychýlení nebo posun nohy oproti bérci, rotace apod. Rozsah poranění může být různý, avšak první pomoc je společná. Znehybnění provádíme s končetinou podloženou pod bércem dlahou ve tvaru U, která začíná na zevní straně bérce pod kolenem a končí na vnitřní straně bérce též pod kolenem. V improvizovaném případě lze končetinu v tomto postavení znehybnit stočenou dekou. Další způsob je znehybnění dlahou ve tvaru L přiloženou po zadní straně bérce přes chodidlo a prsty nohy. Transport provádíme ve stejné pozici jako v předchozích případech. Co říci na závěr? Nejlepší je vždy jednat s rozmyslem a úrazu vždy pokud možno předejít. Sledovat děti, jak se chovají v různých situacích a působit na ně, aby se vyvarovaly zbytečného rizika. Další možností je sedět doma u knih, televize nebo u počítače (jako já teď) abychom eliminovali cizí zavinění, a uposlechnout rady Winstona Churchila: "No sports!". Taky dobrý, ne?

Jsou častým sportovním zraněním. Nemusí dojít ke zlomenině kostí. Častá jsou vymknutí v této oblasti, která jsou většinou spojená s poraněním vazů (těch je v této části těla bezpočet). Nejčastějším příznakem je bolestivost, otok, deformace končetiny, vychýlení nebo posun nohy oproti bérci, rotace apod. Rozsah poranění může být různý, avšak první pomoc je společná. Znehybnění provádíme s končetinou podloženou pod bércem dlahou ve tvaru U, která začíná na zevní straně bérce pod kolenem a končí na vnitřní straně bérce též pod kolenem. V improvizovaném případě lze končetinu v tomto postavení znehybnit stočenou dekou. Další způsob je znehybnění dlahou ve tvaru L přiloženou po zadní straně bérce přes chodidlo a prsty nohy. Transport provádíme ve stejné pozici jako v předchozích případech.
Co říci na závěr? Nejlepší je vždy jednat s rozmyslem a úrazu vždy pokud možno předejít. Sledovat děti, jak se chovají v různých situacích a působit na ně, aby se vyvarovaly zbytečného rizika. Další možností je sedět doma u knih, televize nebo u počítače (jako já teď) abychom eliminovali cizí zavinění, a uposlechnout rady Winstona Churchila: "No sports!". Taky dobrý, ne?