Bezvědomí je velice závažný stav, který ve své podstatě bezprostředně ohrožuje život postiženého. Tento stav je způsoben mnoha příčinami, mezi nimiž nechybí například otravy, předávkování léky, cévní mozkové příhody, nízká hladina cukru v organismu u diabetiků (hypoglykémie), kolapsy z oběhových příčin např. vzniklé z poruchy srdečního rytmu (arytmie), úrazy hlavy a řada dalších. Jedná o stav, který bezprostředně ohrožuje život postiženého a nebudeli včas rozpoznán a okamžitě léčen, může skončit smrtí postiženého, a to vlivem udušení ze zapadlého kořene jazyka, neboť v bezvědomí dochází k útlumu obranných reflexů v dutině úst a dochází tak k zapadání tohoto kořene jazyka a tím i k omezení průchodnosti dýchacích cest!
Příznaky bezvědomí: Jasným příznakem je hmatný puls na krční tepně (obr.2) a viditelné zvedání hrudníku (obr.1) a tím zajištěné dýchání, přitom však chybí jakákoliv reakce postiženého na velmi hlasité oslovení či případně na silné zatřesení za jeho ramena. Dalším příznakem je, že postižený nereaguje ani na bolestivé stimuly, například štípnutí prsty do ušního lalůčku nebo ruky apod.
První pomoc: První pomoc provádíme přímo na místě události, to znamená tam, kde postižený leží. Nepřemísťujeme ani jej neodnášíme na jiné místo, pokud to vysloveně není nutné z hlediska jeho a naší bezpečnosti (například hrozící požár, výbuch, apod.). Jako první je třeba postiženého uložit do stabilizované polohy na boku tak, aby nedocházelo k zapadání kořene jazyka a tím omezení průchodnosti dýchacích cest.
Jako vhodná poloha se nabízí takzvaná stabilizovaná poloha, do níž postiženého vždy při bezvědomí ukládáme. Do této polohy uložíme postiženého tak, jak vidíte na obrázku. V praxi se tento úkon provádí tak, že postiženého otočíme na levý bok a pod jeho pravou dolní končetinu podsuneme levou, kterou však ohneme v koleni a pravou ruku podsuneme pod hlavu. Levou ruku podsuneme pod postiženým – pod jeho levým bokem a umístíme ji za záda (postup: obr.6). Také provedeme i důkladný záklon hlavy a široké otevření ústní dutiny, dále pak pravidelně kontrolujeme puls (obr.2) a provádíme kontrolu zdvihání hrudníku – kontrolu dýchání (obr.1). Vždy se snažíme zabránit prochladnutí postiženého. Přikryjeme jej přikrývkou nebo dekou.
Vždy k postiženému přivoláme Zdravotnickou záchrannou službu a do jejího příjezdu vždy i vyčkáme u postiženého! Rozhodně však postiženého nepouštíme dříve, nežli na místo přijede posádka Záchranné služby, která si postiženého převezme do své péče.